Všichni, víme, co je slovo ,,luxus"..Všimli jste si ale někdy, že každý vidí za slovem ,,luxus" něco jiného? Ať už se jedná o značkové oblečení, super auta, domy nebo zážitky, protože třeba ta poslední dovolená byla ,,faaakt luxusní"!:)) Ovšem není značkové oblečení jako značkové oblečení a tak měřítko, odkud je to vlastně luxus a odkud standard, je zavádějící. Nehledě na to, že každý si svůj luxus představuje jinak, ale říkat o značce ZARA, že je luxusní? U nás v Čechách ano, všude na západě údajně spíše značka pro střední a nižší třídy..My Česi jsme prostě jiní, no..Hlavně ale, že to pivo máme skutečně luxusní;)

Chtělo by to změnu, říkám si, když si tak jdu po Václaváku a vidím, jak sochu sv. Václava oblejzá partička turistů. Kde jinde ve světě lezou po sochách lidi? Zase na druhou stranu je to takové hezké sžití s přírodou a kulturou, když naše sochy slouží jako parking pro holuby a lidi. A tak si vzpomenu, že jsem nedávno viděla několik hodně zajímavých návrhů na nové řešení Václavského náměstí, kde sv. Václav byl ohraničen a v bezpečí a přesto to nenarušilo umělecký dojem, který dnes jaksi kluk jeden na koni díky trusu holubů a opilců v sedle ztratil. A protože se nejen mladí architekti snaží s Prahou něco dělat, můžete zajít za jejich nápady do galerie DOX.

Ach jo..Letos mě to čeká. Už se tomu poměrně hezkou dobu vyhýbám, protože představa, že bude všude doma prach a ,,bordel" ( hledala jsem slušnější slovo, ale nic více výstižného opravdu není:)), mě děsí i ve spánku. O.k., ale letos to bylo jedno z mých novoročních předsevzetí a je sice pravda, že můj byt působí spíše jako skanzen 70. let ( což bych mohla zpeněžit jako zápůjčku do výstavy vrcholného komunismu ), ale holt všechny obavy stranou a stranou i ten hnusný umakart. Takže koupelno, záchode, kuchyně pozor, jde se na to! A tak googluji tipy, rady, ať už to mám za sebou..

Nevím, jak jste na tom vy, ale někdy mám pocit, že celý týden, kdy chodím do práce, je jako v tunelu. Prostě jen jedu na setrvačnost, ráno vstávám, přes den makám, večer uléhám ke spánku a ráno zase znovu. Tím docílím úžasného efektu a to nejsem kouzelník! Udělám si z pěti dnů den jeden - bez šťávy, apatický a koncentrovaný tak, že vlastně ani nevím, že to bylo více jak jeden den. Následuje víkend - lehké probuzení z apatie..pak tunel, víkend, tunel, víkend..No, nastal čas na změnu, nemyslíte? Kde jsou všechny ty motivační knihy, které jsem přečetla? Kde je všechna ta teorie, kterou znám a přitom jí v praxi nepoužívám? A tak díky za takové články, jako je ten následující..které mi připomínají, že jen zážitky je člověk živ, nikoliv jen prací..

Pár týdnů si už nejen pohrávám s myšlenkou vrhnout se do světa investic, ale prostě do toho jít. Snažím se získat maximum informací o možnostech investování, zjistit, jaký typ investice je pro mě ten nejvhodnější, analyzovat si své cíle a očekávání. Pro mnoho lidí slovo investování znamená riziko, zisk, ztrátu, perfektní znalost světa financí. Podle informací, které ale doposud mám, je to jen slovo a záleží je na každém z nás, který význam mu přiřadí. Protože investovat může skutečně každý bez ohledu na zásoby vašeho ,,ne/bohatství". Jde jen o to vsadit na správnou kartu a nastoupit do správného vlaku správným směrem...a dle pravidel investování tohle můžete z 80% ovlivnit. To je vcelku fajn číslo, nemyslíte?;)

Před několika týdny jsem si na tenhle film zašla. Tak nějak mě zajímalo, jak jsou vlastně lidi v mém věku zoufalí. A možná mě zajímalo, co to vlastně ta zoufalost je..Možnost svobodné volby, možnost ovládat svůj život, cestovat a nezakládat rodiny, žít si singl život, pařit, dělat si co člověk chce a pak zjistit, že vlastně tohle vůbec nechtěl? Možná jsem hledala ve filmu odpověď, kterou mi nedal. Do první půlky filmu jsem se skutečně výborně bavila ( a možná to bylo i tím půllitrem vína ve mně:)), ale druhá půlka už byla nejen lehce depresivní, ale tak nějak nereálná. Protože takhle se totiž dnešní třicátnící fakt nechovají.

Trailer k filmu: http://www.youtube.com/watch?v=_GN3bOQaeJQ

Běhání, běhání, všechny smutky zahání..Tohle u mě platí stoprocentně. Na běhu jsem se stala závislá. Nejsem ten maratonový šílenec ani žádný extra sprinter, ale běhám dvakrát týdně a pro radost. Je to vážně perfektní pocit. když přiběhnete domů a cítíte se skvěle, zdravě, endorfiny se vám pumpují do krve a před známými se můžete vychloubat, že to přece ,,nic není" vstávat v 5.40 a jít si zaběhat...tvářit se, jaká už je to vlastně brnkačka. A teď už to brnkačka opravdu je, pokud máte natrénovano a chodíte pravidelně. Myslím ten běh..Jinak v těch 5.40 svádím v sobě pokaždé drsný boj - zůstat ve vyhřáté posteli ještě o hodinu déle...

Dnes je neděle a já mám baječný pocit. Byla jsem pouštět draka, dnešní počasí na to bylo ideální. Draka jsem pouštěla naposledy někdy ve druhé třetí třídě základní školy a od té doby jsem to považovala za čistě dětskou záležitost. Chyba lávky, přátelé dospělí! I takové už nedítě si může užít fakt velkou srandu..Takže místo do kina a hospody doporučuji se řádné obléct, vylézt někam na kopec a pustit do vzduchu model, se kterým ohromíte ,,konkurenci". Protože dnes těch draků bylo ve vzduchu docela dost..Následující link vám pomůže ohromovat vlastním modelem ;))
http://www.domacidilna.cz/dilna/dilna.nsf/0/75C0A0FA16BE9EA4C1256B01004BEA79

P.S.Mimochodem, to kino a hospodu zcela jistě pak taky zvládnete..

Jsem favoritem netbooků, ačkoliv já sama stále žádný nemám. Přijde mi ale jako velice praktická záležitost a proto pořád sleduji trh a aktuální nabídku, co kdyby náhodou..Po očku jsem šmírovala i plánovaný netbook od Nokie a zajímala mě mimo jiné i cena. Ta je bohužel poměrně vysoká na to, že Nokia je nováček v této oblasti a má velkou konkurenci v podobě ,,profíků" výpočetní techniky, kteří jsou řádově o několik tisíc levnější. Každopádně první recenze dopadají skvěle, až na tu cenu...A to je zřejmě hlavní důvod, proč si ho nepořídím.