Závislost na vlnách
Vaříte si mozek?
Vědci se zatím shodli jen v jednom: časté telefonování z mobilů zdraví rozhodně neprospívá!
Počet varování před používáním mobilů rok od roku stoupá. Jde však o skutečně reálnou hrozbu pro lidské zdraví?
Držte se rad vědce!
Žádná významná světová studie definitivně nepotvrdila souvislost mezi užíváním mobilního telefonu a rakovinovými nádory mozku. Ronald Herberman, šéf Institutu pro výzkum rakoviny Pittsburské univerzity a přední odborník na rakovinu v USA, však tvrdí: studie se připravují tak zdlouhavě, že by uživatelé mobilů na ně neměli čekat a raději počítat s rizikem.
Dr. Haberman proto nabízí tyto rady:
držte přístroj dál od ucha
často střídejte stranu hlavy, u níž mobil držíte
děti by měly mobily používat jen v naléhavých případech
Experiment se zdravím
Podobné téma nakousla i panelová diskuze, která byla loni součástí dne vědy Scientia Pragensis.
„Technika, která nás obklopuje, se dnes rozvíjí tak překotně, že naše porozumění tomu, jak nás to ovlivňuje, má zpoždění a lidstvo tak vstupuje do velkého experimentu s vlastním zdravím,“ uvedl zde doc. Petr Maršálek z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. „My jsme bohužel příliš pohodlní na to, abychom čekali dlouhá léta na výsledky výzkumů.“
Hlavy v mikrovlnce
Konkrétně mobilní telefony využívají vlnění kratší než je třeba radiové. Jde o stejné mikrovlny, které se používají i v mikrovlnných troubách.
Pokud do trouby vložíte vodu, její molekula rezonuje s mikrovlnným zářením, které vysíláte, a rozkmitá se tak rychle, že se ohřeje až k varu. A podle toho si můžeme představit, jak na nás působí mobilní telefony, když si je přiložíme k uchu.
Jistěže, vysílač je mnohem slabší, ale nikdo neví, jestli i ta menší dávka, kterou přijímáme každý den při dlouhých minutách telefonování, neškodí.
Deset minut denně!
„Stejně jako u trouby totiž dochází i zde k ohřevu, tentokrát našeho mozku, a je otázkou, jak hlava takový nápor zvládne. Lidský organizmus má velmi dobrý chladicí systém kterému říkáme krevní oběh. Problém ale je, že všechny části mozku nejsou stejně prokrvené. Když volá pravák drží mobil v pravé ruce, ale mluví-li a přemýšlí při telefonování, zatěžuje nejvíc svá centra v levé části mozku. Uměle však zahřívá jeho druhou část, která v tu chvíli není prokrvená, tím pádem ani řádně ochlazovaná. Existuje i studie, ve které byla pokusná zvířata vystavena těmto dávkám záření a po určitém čase to vedlo k postižení jednak rozmnožovacího systému, tedy k neplodnosti, a to spíše u samců než u samic, ale také k zasažení systému imunitního a nakonec i nervového. Možná je dobré z tohoto hlediska zvážit, kde svůj mobil nosit. Nejlépe bych doporučoval mimo tělo a nikdy v přední kapse kalhot,“ pokračuje doc. Petr Maršálek.
A jak dlouho telefonovat? To zatím není přesně známo, ne však déle než deset minut denně!
V Česku jsou měkké normy
Nekompromisním českým bojovníkem proti používání mobilních telefonů a sběratelem informací o tom, jakým způsobem mohou ovlivnit naše zdraví, je ing. Radomil Hradil. S výsledky své práce vystoupil na letošním festivalu Pražské brány.
„Po přestěhování do nového bydliště jsme s manželkou velmi brzy začali trpět závažnými poruchami spánku a oslabením imunitního systému a nemohli jsme odhalit příčinu potíží,“ vysvětluje ing. Hradil.
„Nakonec k našemu překvapení jeden z pozvaných odborníků přinesl detektor na zjišťování úrovně vysokofrekvenčních elektromagnetických polí (EMP) a záhada byla vysvětlena. V ložnici a obýváku byla úroveň EMP tak vysoká, že nebylo radno se zde zdržovat a už vůbec ne spát. Jeho zdrojem se ukázala být základnová stanice na střechách dvou panelových domů asi 150 metrů od našeho bytu.
Jak jsem však později zjistil, povolené limity v Česku jsou v tomto směru až desetkrát vyšší, než mají například Polsko, Itálie, Lucembursko, Švýcarsko, ale také Rusko nebo Čína. Naše limitní hodnoty vycházejí z doporučení Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením ICNIRP z roku 1998. Při stanovování těchto norem však byl brán v úvahu pouze tepelný účinek EMP na živé tkáně.“
Sníží se limity?
Protestních akcí odborné veřejnosti je celá řada, uvádíme tedy jen několik nejvýznamnějších z posledních let.
V lednu 2005 zaslali finští lékaři a fyzikové, k nimž se připojilo mnoho lékařů ze zahraničí, otevřený dopis členům Evropského parlamentu, tzv. Helsinskou výzvu , v níž požadují okamžité zavedení nových evropských standardů a uvádějí, že „limity doporučované ICNIRP jsou zastaralé a měly by být odmítnuty“.
V létě 2007 zveřejnila mezinárodní skupina 20 vědců a odborníků na veřejnou ochranu zdraví, tzv. výzkumné sdružení Bioinitiative Group, šestisetstránkovou zprávu (Bioinitiative Report) o vlivu EMP na zdraví, sestavenou na základě prostudování a vyhodnocení 2000 studií. Podle této zprávy nejsou platné limity způsobilé k ochraně veřejného zdraví.
V září 2007 vyzvala na základě této zprávy Evropská agentura pro životní prostředí EEA k novému definování limitů pro EMP.
V listopadu 2007 vydali účastníci vědecké konference, konané v londýnské Královské společnosti na téma „Jsou současné limity pro expozici EMP dle doporučení ICNIRP dostatečné?“, tzv. Londýnskou rezoluci, v níž uvádějí, že tyto limity jsou zastaralé a naprosto irelevantní.
V březnu 2008 zaslali představitelé německé odborné iniciativy nezávislých vědců, lékařů a techniků nazvané Kompetenzinitiative, otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, v němž ji upozorňují, že v otázce ochrany veřejného zdraví před EMP byl princip předběžné opatrnosti nahrazen principem lehkomyslnosti. Víra odpovědných osob v limitní hodnoty se podle autorů dopisu stala karikaturou vědomí hodnot, které vyžaduje odpovědná politika budoucnosti.
Co je dobré vědět?
„Důležité je informovat majitele pozemku nebo domu, na jehož střeše má být vysílač umístěn, jaká existují zdravotní rizika pro obyvatele objektu i jeho okolí,“ tvrdí ing. Hradil.
Zejména jde o tzv. subjektivní potíže, tj. bolesti hlavy, podrážděnost, únavu, nevolnost, nechutenství, závratě, nesoustředěnost, ztráty paměti, poruchy spánku, sklony k depresi. Dále může dojít k zhoršení zraku, sluchu, kožním problémům, poruchám krevního oběhu a srdečního rytmu, krvácení z nosu, oslabení imunitního systému a onemocnění štítné žlázy. V horších případech k epilepsii, leukémii a zhoubným nádorům prsu a mozku. „Tyto příznaky a onemocnění se projevují již při hustotě EMP mnohonásobně nižší, než povolují naše současné zákonné limity,“ varuje Radomil Hradil.
(Celou přednášku ing. Radomila Hradila i s rozsáhlou diskusí s autorem najdete na http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA_SL_Session=198ed806e8d1b4ccb3ef5d23d9fe8d35&nocache=invalidate&sh_itm=86f48a155feefc676ee38ea2afef1918&all_ids=1)
autor: Věra Vojtěchová
Zdroj:www.zdravi.centrum.cz