Miami Vice
Recenze v kostce
Dva detektivové miamského policejního sboru jdou v přestrojení po drogové mafii a setkávají se s pestrou galerií padouchů. Film inspirovaný slavným seriálem z 80. let nabídne vedle pouťově oblečených hrdinů skvělé drsné akční scény, působivé útržky floridské atmosféry i zlomená srdce… a to vše v dvojitých dávkách.
Režie:
Michael Mann
Hrají:
Colin Farrell, Jamie Foxx, Gong Li, Luis Tosar, Eddie Marsan, Naomie Harris, John Ortiz, Ciarán Hinds, Elizabeth Rodriguez
Scénář:
Michael Mann
Kamera:
Dion Beebe
Hudba:
John Murphy
Distribuce:
Bontonfilm, 131 min., od 15 let, 25 kopií
RECENZE PREMIERE
Seriál Miami Vice dorazil na české obrazovky až pár let po revoluci, takže stěží můžeme posoudit, jak moc si své diváky podmanil v Americe osmdesátých let. Ale nevadí. Stejnojmenný celovečerní film totiž není žádným nostalgickým holdem televizní předloze. Filmová verze Miami Vice si jde svou vlastní cestou tak důrazně, až se člověku pomalu nechce uvěřit, že ji napsal a režíroval jeden z hlavních tvůrců dvacet let starého seriálu, Michael Mann.
Styčným bodem mezi filmem a seriálem je dvojice hlavních hrdinů, detektivů z miamského policejního sboru, kteří v přestrojení a ve službách ‚federálů‘ jdou po krku drogové mafii. Tím se-
rióznějším z dvojice je věčně trochu napjatý a zachmuřený Rico (Jamie Foxx), daleko víc pozornosti však na sebe strhává Colin Farrell coby rozevlátý Sonny. Se svým umaštěným blond hárem, knírkem a polorozepnutou košilí by skvěle zapadl do ansámblu Kamaráda do deště (vlastně nezapadl, protože Sagvanovi by při pohledu na něj jenom bezmocně poklesla čelist). Rico a Sonny ovšem nejsou klasická policajtská dvojka, jaké známe třeba z Mizerů či Smrtonosných zbraní. Každý z nich prožívá svůj vlastní příběh, každému se nebezpečná mise jinak protne s jeho soukromým životem.
Vysvětlováním se přitom režisér nijak nezdržuje. Místo dlouhé expozice vás vrhne přímo do středu dění, zahrne informacemi, plynule přestříhává mezi čtyřmi různými prostředími a nechává jen na vás, abyste se zorientovali, jak sami umíte. Situace je o to komplikovanější, že Sonnyho a Ricovou profesí je lhaní a předstírání – v přestrojení za pašeráky drog se vydávají do Jižní Ameriky, aby nastražili velkolepou past na drogového bosse. Při tom se setkávají s pestrou galerií padouchů od rasistických potetovaných mlátiček a vousatých Rusů přes zakomplexovaného hispánského přisluhovače (John Ortiz), který ve své nejsilnější scéně pláče žárlivostí, až po charismatického šéfpadoucha jménem Arcángel de Jesús Montoya (Luis Tosar), jehož vizáž spíš než (velko)obchodníka s drogami připomíná vůdce nějaké malé náboženské sekty.
Filmová verze Miami Vice se sice odehrává v současnosti, ale duch osmdesátých let, pro něž bylo typické nezřízené užívání si života (žádný AIDS, žádné globální oteplování, žádná Al-Káida…), je ve filmu stále přítomen. Režisér nám vše servíruje ve velkých porcích – nablýskaná auta, modré nebe, rychlé motorové čluny a především emoce. Když akce, tak pěkně drsná (závěrečná bitka vás zaskočí děsivě realistickým zvukem výstřelů, které ani trochu nezní jako studiová imitace); když romantika, tak pro změnu nádherně kýčovitá, zarámovaná mořským pobřežím a šustěním listů palem povlávajících ve větru.
Romantickou zápletku do filmu vnáší Gong Li coby Isabella, čínsko-kubánská členka vedení mafie, jejíž image upjaté bankéřky se rychle zbortí pod vlivem Farrellova kolotočářského sex-appealu. Herečka, přezdívaná ‚čínská Meryl Streepová‘ je fascinující, a i když se mezi scénami až chameleonsky mění, stále z ní vyzařuje totéž nebezpečné, nevyzpytatelné charisma.
Protipólem riskantní romance Sonnyho a Isabelly je usedlý Ricův vztah s policistkou Trudy (Naomie Harris), který pro oba (a možná nejen pro ně) představuje přístav bezpečí ve světě plném zločinu. Jejich erotická scéna je potom z těch, jaké se v akčních spektáklech příliš často neobjevují – žádné sexuální dostihy, ale vyložená óda na partnerskou důvěrnost.
Digitální kamera Diona Beebeho do filmu vnáší působivé útržky nejrůznější atmosféry − od napětí dusného smogového vedra na dálnici přes nostalgii nočního blikajícího velkoměsta až po větrné ráno na pláži. Převažující náladou Miami Vice je nicméně těžko definovatelný smutek. Mannův film je jako koktejl, jehož první sklenička vás rozjaří a druhá na vás sešle melancholii. A když vám příliš stoupne do hlavy, možná zapomenete, že je to jen další letní oddechová podívaná. Skvělá alternativa pro ty, jimž nezachutná karibský rum z pirátské truhly.
ORTEL: Drsná akce i zlomená srdce – všeho se vám dostane, a hned v dvojité dávce.
Zdroj:www.premiere.cz