Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities), který byl vyhlášen před pár týdny, přinesl několik zajímavých změn proti loňskému pořadí. Harvardova univerzita si nadále udržela pozici nejlepší univerzity světa, ale nejlepší evropská univerzita v Cambridgi letos klesla z loňské druhé příčky na místo čtvrté.

Další evropská univerzita, a to v Oxfordu, si podržela loňskou desátou příčku. Americké univerzity mají převahu: mezi nejlepší stovkou jich je polovina, mezi nejlepšími pěti sty je jich třetina. Své místo mezi první desítkou si drží například Massachusettský nebo Californský technologický institut.

Letos vyhlášený žebříček opět hodnotí pět set nejlepších světových univerzit. (Přesně je to letos 510, protože 10 dalších univerzit mělo stejné skóre jako pětistá.) Započítává jejich výsledky dosažené do konce roku 2006. Z českých univerzit "zabodovala" opět pouze Univerzita Karlova. Ta si udržela místo mezi nejlepší třístovkou, a to společně např. s univerzitami z Dublinu, Atén, Aucklandu a Kapského Města. Až v další stovce skončila nejlepší polská, maďarská či indická univerzita.

Čtyři ukazatele
Pořadatelé žebříčku i letos zůstali u čtyř základních kritérií, která použili v minulosti, a přidělili jim váhu vyjádřenou procenty, kterou uvádíme v závorkách. Prvním kritériem byla kvalita vzdělávání, kterou vyjádřili Nobelovými a jinými mezinárodně významnými vědeckými cenami udělenými pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %).

Druhé kritérium týkající se kvality učitelů sestává ze dvou dílčích: Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %), a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge ve Filadelfii (20 %).Třetí kritérium pro měření kvality vědy na hodnocené univerzitě obsahuje také dvě dílčí položky: počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge ve Filadelfii (20 %). Čtvrtým kritériem byla velikost univerzity (10 %). Podrobnosti týkající se srovnávací metodologie a další údaje o univerzitách ze žebříčku ARWU 2007 může čtenář nalézt ZDE.

Věda není a nemůže být jedinou činností univerzit. Na vysoké školy pochopitelně patří také výuka, sport, kultura a společensky prospěšné aktivity. Publikace ve významných vědeckých časopisech jsou však používány jako rozhodující kritérium kvality univerzit již několik desetiletí. Údaje v žebříčku ARWU významně korespondují s ekonomickou úrovní zemí. Bohatší země mohou své školství lépe platit, ale současně kvalitní vzdělání je u nich motorem ekonomiky.

Jak se také hodnotí
Ve světě existují i další žebříčky, i když třeba mnohem méně prestižní, z nichž některé se za rok 2006 dosud ještě sestavují. Z již publikovaných je jistě zajímavý britský InterStudent, který hodnotí pedagogické zabezpečení, jako je například počet učitelů na studenta a šance na získání zaměstnání po studiu. Toto hledisko tedy neříká, jak kvalitní diplom absolvent získá, ale jaké má student podmínky ke studiu.

V tomto žebříčku je tak pořadí trochu jiné, například univerzita v Oxfordu předstihla konkurentku z Cambridge, ale Harvardova univerzita i tady opět obsazuje první příčku (blíže viz na internetu http://www.interstudent. co.uk). Český uchazeč si při procházení žebříčků zahraničních škol musí zvážit finanční možnosti rodiny. Tedy údaj, který Brity nebo Američany tolik netíží jako studenty z Čech. Ti musí více počítat s jinou cenovou hladinou, která je v zahraničí čeká a s tím, zdali dosáhnou na nějaké stipendium.