Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chcete zastavit čas?

19. 9. 2006

Určitě si každý z nás alespoň jednou v životě přál zastavit čas. Zpravidla v okamžiku, kdy prožíváme něco obzvláště pěkného a příjemného. Mnozí by si dokonce přáli čas vrátit.

Klidně se učte jak zastavit čas - na mizinu nepřijdete

To už ale většinou nejde o znovuprožití něčeho příjemného, ale spíš o neprožití čehosi nepříjemného, bolestného. Jde o přání napravit svou chybu nebo vzít zpět špatné rozhodnutí z minulosti. Zatímco vrátit čas nelze - a je to tak dobře, protože je to spravedlivé pro všechny a zvyšuje to odpovědnost k přítomnosti – čas se zastavit dá. Ne sice absolutně, ale lze. Co mám na mysli?
 
Věrně toho lze docílit za pomoci přístrojů zvaných fotoaparát a kamera. Stačí je jen ve správnou chvíli použít a daný okamžik nebo časový úsek je navždy (respektive na dlouhou dobu) zaznamenán, a můžeme se k němu kdykoliv vrátit.
Historie fotografie čítá sice bratru 650 let, ale zpočátku šlo jen o dílčí objevy počínaje kamerou obscurou a laternou magikou přes objevení citlivosti dusičnanu stříbrného na světlo, až po objevení a popsání daguerrotypie. K praktickému využití a rozšíření fotografie (tento název pochází z roku 1839) však došlo až ve druhé polovině 19. století. A to šlo jen o černobílou fotografii!

Barvy si užíváme teprve necelých 100 let! Ale vývoj nezastavíš. A tak jsme v posledních letech svědky revoluce, kterou bychom mohli důvěrně nazvat DIGI.
Kromě mládí, které se dere vždy vpřed a chápe se všeho nového, máme každý v sobě jistou dávku nedůvěry a konservatismu. Také jsem zpočátku odolával a preferoval archivaci paklíků fotek, které mohu kdykoliv vytáhnout, přenést, kdekoliv prohlédnout. Hlavně jsem nedůvěřoval kvalitě tisku digitálně pořízených snímků.
Ale věřte mi, přičichnete-li k digitálu, některé výhody a možnosti si vás získají. Můžete beztrestně kazit, hned vidíte výsledek, můžete upravovat v počítači, posílat mailem, archivovat v nezměněné kvalitě, prohlížet v televizi, a ten svůj paklík můžete mít taky, a rozdíl ani nepoznáte. A navíc vás to z dlouhodobějšího hlediska vyjde i levněji.
 
Jak a jaký foťák si pořídit?
Pro běžného uživatele bohatě postačí rozlišení 4 megapixelů, autofokus, střední zoom (3x) a značková optika (např. Carl Zeiss). Příjemný je LCD display, možnost práce v různých režimech a možnost zaznamenat i krátká videa včetně zvuku. Neobejdete se bez záznamového média, karta by měla mít alespoň 256 MB paměti, příjemná je i vyšší kapacita vnitřní paměti (např. 30MB), kvalitních baterií (alespoň 2 sady), nabíječky a pouzdra.
 
Po úvodní konzultaci s někým zkušenějším doporučuji návštěvu internetového obchodu, kde jednak nakoupíte nejlevněji a kde si v klidu porovnáte různé typy a technické parametry. Vybrat si můžete i příslušenství, které bude kompatibilní s vybraným přístrojem, ale nemusí být nutně od téhož výrobce.

Se vším dohromady byste se mohli vejít do 8 tisíc korun. Někde jsou k dispozici i názory těch, kteří si daný typ již pořídili. Výhodná, protože se slevou, může být i objednávka doporučeného „setu“, tj. fotoaparátu s vybraným příslušenstvím. Nejbezpečnější je platba dobírkou, případně převodem z účtu.
 
Mám ještě jednu radu: Archivujte jen ty nejzdařilejší snímky, i tak jich bude až až. Jinak hrozí, že se zahltíte spoustou průměrných a podprůměrných snímků, které si již nikdy všechny neprohlédnete a navíc odrovnáte i ty, kterým své výtvory chcete předvést. Tak se nebojte zastavit čas a udělat si kopii - víte přece, že vrátit ho už nelze.
Zdroj:atlas.cz